Spikaly

Vítejte na stránkách vesnice Spikaly

-DĚJINY OBCE

V pozdním neolitu zde ve Spikalech se nacházela osada s kulturou keramikou vypíchanou. Od návse, směrem k jihu a východu.

A v době bronzové zde byla další osada, ale s lidem lužických popelnicových polí. Osada se nacházela na západě od vsi Spikaly, asi ve tři čtvrtě pole tzv. za Heřmanovýma ( dnes Jírovi čp.9)

Spikaly je stará ves asi založená pány z Kováně. O prvních písemných zmínkách mnoho není, ale je jisté, že obec je starší než rok ještě před. konce 14. století.
 Jak je již zmíněno obec Spikaly patřila obci Kováňské, pánum z Kováně. Roku 1402 pán z Kováně Sulek II. prodal úroky ve Spikalích (in Wespikal). Z let 1417 a 1430 se rod linských zemanů usadil na jiných statcích-krátce na statku Spikaly a trvale na Jištěrpech u Úštěku. Tito zemané se psali z Lejen.  V roce 1493 patří část Spikal Krásné (Vsi) pod Mikuláše z Vavčurů, z Řehnic a Krnska. Roku 1535 prodal tento díl Jan syn Mikuláše bratru Jiříkovi, jenž držel za díl Brodce. R.1553 zemřel, z osmi synů Bedřich dostal Krnsko s vesnicemi: Řehnice, Pětikozly, Vrásnov, Spikaly, Vinec. Strašnov a Jizerní Vtelno. Zemřel roku 1578 po něm ujal se Jan Vančura o něm je psáno"rváč a násilník"jemuž není rovno. R. 1535 měl ves Krásnou v držení Burjan Stránovský ze Sojovic, neboť právě řečeného roku prodává současně se vsí Spikaly panu Janu Hrzánovi z Harasova.R.1541 prodal týž  pán Burjan, témuž panu Hrzánovi městečko Kováň a r. 1548 městečko Sovinky. Tím dán základ z panství sovineckému a zde naše osady zůstali, až do vyvazení poddanství.

Po Bílé hoře, když byla násilná katolizace se ještě několik lidí evangelického vyznání, někde scházeli i ve Spikalých tomu tak bylo scházeli se v domě čp.11 a na Kováni se scházeli v čp.16.

R.1638 císař Ferdinand daroval statek Mšeno s Lobčí Robertu Geraldinovi z Kildary, podplukovník císařských vojsk, místo oddměny 30 000 zlatých. Ježto část Spikal byla prodaná Lobči, dostali se tak nyní pod panství Mšeno. Patřílo sem č.p.5, jež nerobotovali, ale peníze odváděli rychtáři vrátenskému. R.1642 zdědila dcera Geraldinova Klára-jež se provdala za rytíře Voldána Věžníka z Věžník, a těm ( jako rodině, potomstvu) do r. 1765 patřila část Spikal.                                                                                                          

-Druhá část obce, která patřila ke Krnsku(Vančurové z Řehnic) robotovala v Katusicích a to čp. 6, 7, 8 a 10.   Třetí část platila peněžní robotu Sovinkám.

Roku 1798 držel Vrutici, část Sušna, Katusice a Spikaly hrabě Václav Špork na Krnsku.

 Našel jsem : od stránek Bukovno, líny- Leží na zřejmě nejstarších dopravních stezkách kraje. Cesta  zvaná ještě v roce 1856 " cestou Spikalskou ", spojovala staré osady od Dokské pahorkatiny (Doksy, Dubá) na Nosálov, Vrátno, Sudoměř, Spikaly, Katusice, přes Líny, Bukovno snad do Čejetic či Dalovic, byla zřejmě spojen mezi odbočkou pozdější Záhvožďanské stezky k Boleslavi. Nebyla to cesta stěžejní, neboť ležela mezi zemskou stezkou z královského města Nymburk do Lípy (Krnsko-Strenice-Katusice) s napojením na tzv. Záhvožďanskou stezku do Žitavy a mezi pozdější zemskou stezkou bělskou.

 Bylo zde pravěké i středověké pohřebiště v r.1876 se zde našly mrtvoly s záušnicema, náramkama atd. V r.1915 našli na pozemku čp.3. urny takže se zde i spalovali mrtvá těla i skrčenec se zde našel jsou to asi věci z Neolitu(střední doba kamenná. Na kopci hrádek,kde bylo pravěké hradiště a zde byla popelnicová kultura. Na Zadním hrádku se vystřídalo několik desítek kultur.

/ves v Čechách, hejtm. Mnich. Hradiště, okr. Bělá u Bezd., fara Kovaň, pš. Skalsko; 20 d., 124 obyv. č. (roku1900). Na blízku objeveno pohřebiště s některými starožitnostmi./

Jak název naše obec dostala                                                                     

V Pravěku na  kopci hrádek (mezi vsí Spikaly a Skalsko) bylo hradiště i ve středověku zde stával dřevěný hrad, kde se ukrýval český panovník kníže Soběslav II. z rodu Přemyslovců (bratranec krále Vladislava II.)  Zde se prý spalovala mrtvá těla a pohřbívala se i zde, ale toto tvrzení není pravdivé,je pravda, že zde byly nalezeny mrtvoly pod skalami i na kopci, ale toto nemá nic společného s názvem Spikaly.Toto tvrzení je nepravdivé a tak to nemá žádný význam s názvem obce .Je pravda,že tam byl Soběslav II. ale že tam spalovala mrtvá těla to se neví. Eduard Štorch to popisuje v knize Minehava, že zde kmen Sokolů spaloval těla, zde se našlo pod skálama desítek koster pravěkého člověka(kromaňovec).Eduard Štorch se ještě zmiňuje ve své knize Minehava, že na dnešních Spikalích byla osada Zubrů a ve Skalsku sídlili Havrani.

Další důvod k vzniku názvu obce:

Obec Spikaly, kdysi Wespikal patřila obci Kováňské (pánu z Kováně měli ve znaku kamenické kleště). Páni z Kováně měli právo hrdelní (to znamená popravovat vrahy a zločince), ti se nemohli pohřbívat na křesťanském hřbitově, a tak je pohřbívali na území dnešních Spikal.Celý pás od bažantnice až po náves je posetý kostrama. Asi se popravovalo na místě ,kde zváno Na Stínadlech, což je kousek od Kováňského Hrádku u bažantnice Spikaly. 

V roce 1922 se zde našlo desítek koster ,které jsou v muzeu Bělá pod Bezdězem a v Praze a několika jiných muzeích, ve Spikalých jsou stále pohřbené v zemi.Takže ves Spikaly leží na bývalém hřbitově, taky dříve obec se jmenovala Wespikal (možná) jako ves pikalů (ti co pikají za své činy). Možný je že v němčině se nedalo říkat slovo Wespikal a tak se psalo pouze Spikal. až potom se přejmenovaly na Spikaly do moderní češtiny.          

Na dnešním Kališti mezi Spikaly a Katusicemi: kdysi dávno v ranným středověku zde se popravovalo.Měli to na svědomí právě páni z Kováně.Kat byl z Katusic, podle toho se jmenují katusice.Zde se i spalovaly mrtvá těla podle toho asi také vznikl název Spikaly podle místních pověstí atd.......    Ale tuto informaci neberte vážně jsou to jen spekulace a určitě velmi milné, neboť Katusice se nejmneujídle Kata, ale myslím si že podle nějakého Katusici, jako jsou např. Strenice => Strenic, Sudoměř => Sudomír apod.

 

Jméno Spika:

Kdo se rád spikuje, milovník piklů, chytrý a lstivý člověk. V obecné češtině se objevuje Špika viz také Pika


Další důvod k názvu:

Ve staré knize Historické obrázky z Mladoboleslavska, kterou sepsal řídící učitel v Bezně Václav Vaněk, která vyšla v 90. letech 19. století se píše jak vznikly názvy obcí a měst na mladoboleslavsku sice je toho jen málo tak pár slov k nějakým obcím, ale obec Spikaly tam je taky. ¸¸Osady ležící v místech hlubokých,pojmenovali předkové˝ Peklem˝ tak jest Peklo u Všelis a Doubravičky,osadě nad dolem,peklem ležící,dali jméno Spíkaly.


 

Historický lexikon obcí 2005

V tomto lexikonu, kde se nachází všechny obce naší země se psalo o obci Spikaly SPIKALY v r. 1869 pod názvem Spikal osada obce Krásnoves v okr. Mnichovo Hradiště, v r. 1880 pod názvem Spikal osada obce Krásňoves v okr. Mnichovo Hradiště, v r. 1890 pod názvem Spikal osada obce Krásnoves v okr. Mnichovo Hradiště, v r. 1900-1910 osada obce Krásnoves v okr. Mnichovo Hradiště, v r. 1921 osada obce Krásná Ves v okr. Mnichovo Hradiště, v r. 1930 obec v okr. Mnichovo Hradiště, v r. 1950 osada obce Katusice v okr. Doksy, od r. 1961 část obce Katusice v okr. Mladá Boleslav

Alternativní názvy

část obce Spikal
část obce Spikala
část obce Spikaly
část obce Spykala
část obce Spykaly
část obce Spykaly